slepota rodičů

29. března 2016 v 20:10 | Pon |  Téma Týdne = TT
Chcete pro nás to nejlepší? Myslíte si, že to co děláte, děláte jen pro nás? Když něco rozhodnete a my jsme potom nešťastní, zamyslete se jestli to stalo za to? Myslíte si, že jste dobří rodiče?
Položte tyto otázky svým dětem a dejte jim den aby si to pořádně promyslely.
Odpověděl někdo na všechno kladně?
Ne
Chcete to změnit?
Ano
1) Vymažte ze slovníku ,,myslel jjsem to dobře,,
2) Nerozhodujte za nás i kdyby se nám to mělo vymstít.
Nechápu, přece když vím, že se jim to vymstí, tak tomu musím zabránit.
Chcete vůbec něco změnit? Chcete abychom byli šťastný nebo si to čtete jen abyste zjistili, že jste super rodiče?
A nejseme? Chci pro ně to nejlepší a myslím to dobře.
První ppravidlo a poslouchejte!
3) Vzpomeňte si na nějaký film nebo příběh, kde matka (otec) pomáhá svému dítěti. Já si vzpomenu na Gympl s.r.o. Matka chce, aby z něj byl doktor, jel studovat do Švédska a vzal si doktorku. On, ale chce něco jiného. A maminka zakročí. Zkazí jeho přítelkyni život a díky jejím dalším snahám se s nim nikdo nabaví. To chtěla? Ne, ale dělala to přece pro něj.
No jo, ale já...
Ne není to něco jiného. Proč pořád slýcháte, že děti za rodičemi jezdí jednou za rok nebo vůbec? Vždyť oni to myslí dobře, ale zapomínají, že i jejich děti jsou lidé a né stroje, co musí ovládat.
No takhle jsem nad tím nepřemýšlel. A co mám teda dělat?
Naslouchat, co vám vaše dítě říká a všechno s nim probrat, poslouchat mu a snažit se mu vyhovět. Jo a hlavně neříkat mu, že je velký nebo dokonce, že je skoro dospělý, když mu ve větě před tím řeknete, že za nej máte zodpovědnost, a že vás musí poslouchat. Nepřijde vám to na hlavu, na rozhodování je malý, ale na to aby to pochopil nebo brečel je dospělý?
No teda...hm...zkusím se nad tím zamyslet.
Děkuji, to mi stačí;-)
 

Stereotyp

20. října 2015 v 21:12 | Pon |  Kecy, kecy, kecičky
Stereotyp
provází mě pořád
Ráno vstanu, vyčistím si zuby, namaluju se a jdu do školy.
Když příjdu ze školy a není úterý kdy mám můj jediný kroužek,udělám si domácí úkoly a podívám se na můj oblíbený serial a velká změna nastává ve středu, protože dávají můj další oblíbený serial. Potom zhlédnu nějaký film a než jdu spát tak ještě přečtu několik stran z knihy, vyčistím si zuby zhasnu a jdu spát.
A tak se to opakaju každý všední den.
O výkendu uklidím pokoj, a pak zajdu za Orrkou.
Nevím čím bych to mohla změnit chtěla bych něco nového, něco co by změnilo můj stereotyp.

10 důvodů proč miluju ČR

20. října 2015 v 20:49 | Pon |  Téma Týdne = TT
1. ČR je poměrně malý stát, ve kterém mi nic nechybí (kromě Primarku, ale řekněte kdyby byl v našem městě milovali bychom ho stejně). A není velký jako Rusko, které když chcete přejet celé tak to trvá alespoň týden. A ani tak přelidněné jako Japonsko.

2. Čeština je krásný jazyk bez dialektu.

3. Praha je nádherné hystorické město.

4. Naše rebublika je relativně lesnatá a města jsou tak akorát daleko od sebe.

5. Máme dobré zpěváky a herce ( a pokud tvrdíte, že ne poslechněte si něco z Německa.)

6. Na to, že jsme malá země máme i skvělé sportovce jako třeba tenisty a tenistky, biatlonisty a biatlonistky. Krasobluslařku, oštěpařku...

7. Miluju naše jídlo, svíčkovou, kachnu, vepřo-knedlo-zelo,...

8. Náš prezident nemá moc pravomocí (naštěstí)

9. Naše pivo je nejlepší

10. Mám ráda naše kriminálky a serialý.
 


Můj názor na Islám

12. srpna 2015 v 11:29 | Pon |  Kecy, kecy, kecičky
Rozhodla jsem se napsat svůj názor na uprchlíky.
Předem řìkám, že ten názor je Můj a nechci říkat, že je správný, ale je Můj.

Tak začnu nejdříve tím, že muslimové se podle mě neděli na ,hodné, a , zlé, , ale na radikální a umírně od slova mírne znamená, že se neřídí vším co korán říká.
V historii byli muslimové radikální, ale křesťani nebyli o moc pozadu. Jak muslimové tak křesťani zabíjeli v jménu boha ostatní. Jen si vzpomeňte na křížové výpravy a na upalování čarodějnic.

A teď k uprchlíkům : nejsem jednoznačně pro jejich příjímání!
Podle mého by se každý měl prověřit ten kdo se chce přizpůsobit tak ať tu zůstane, ale ten kdo ne tak ať se vrátí zpátky když mu tam bylo lépe.

V každé zemi je někdo zlý a někdo hodný.

Ponorrka slaví 1. narozky!

7. srpna 2015 v 14:23 | Pon a Orrka |  Kecy, kecy, kecičky
Před rokem se stala krásná věc. Narodilo se nám miminko. Blogové dítě. Celý jeden rok jsme ho krmily mateřským mlékem v podobě článků, a láskyplně ho sledovaly, jak se vyvíjí a roste. A teď, když už dělá první krůčky a přibližuje se k tomu, aby se stal skutečným člověkem (blogem), tak jsme se rozhodly, že na zahradě pověsíme lampióny a nějak to oslavíme. Dort nesmí chybět.
Ano, dámy a pánové,
ač je to k nevíře, tak náš "blogísek" je tu už právě jeden rok! Když jsme na to přišly, tak jsem se tvářily stejně užasle, jako právě teď vy, takže úžas neskrývejte a poddejte se mu.
No a právě proto, že za ten jeden rok se toho TOLIK událo, a vy jste nás tady kritikou nesežrali zaživa, tak nás napadl nápad, že se vám nějakým způsobem odvděčíme. A proto jsme pro vás připravily SOUTĚŽ o HMOTNÉ A HODNOTNÉ CENY!!!! Ve hře je Prázdninový balíček plný nezbytností, který by měl mít v batůžku každý cestovatel, nebo jenom koupališťový lehároš.
Pravidla jsou taková: pokud máte zájem o ceny v podobě balíčku s VODĚODOLNOU ŘASENKOU, SPRCHOVÝM GELEM OD DERMACOLU Z NOVÉ EDICE AROMA RITUAL IRISH COFFEE, FEŠÁCKÝM NÁRAMKEM, MENTOSKAMI, SEŠITEM, PROPISKOU A SUPER GUMIČKAMI, tak nám stačí, abyste nám pod tento článek (DO KOMENTŮ) napsali nějaké hezké, originální, milé PŘÁNÍČKO a k tomu i svoji MAILOVOU ADRESU.
Až si je všechny s úsměvem přečtem, tak bude vybrán vítěž, kterého v nejbližší době zkontaktujeme (přes e-mail) a balíček zašleme.


DO KOMENTÁŘŮ NAPIŠTE PŘÁNÍ NEJPOZDĚJI DO 15.8.2015!

Doufáme, že se vám ceny líbí a že nám popřejete něco pěkného. Děkujeme :D


Kajícný člověk - deprese všude kam se podíváš...

16. června 2015 v 20:12 | Orrka |  Krásně Básně aneb Krásné Básně (snad)
Dětičkyyy!
Tak zas po nějaký tý době straším na blogu. Tentokrát s básní nebásní, při níž se mi můžete tlemit nebo netlemit, nechám to čistě na vás. A pak mi napište jestli se to dá považovat za báseň. Muchacha...

Pondělí, úterý, čtvrtek a pátek.
Nedělní svátek,
sobotní zmatek.

Textovka, mail, textovka.
Zmeškaný hovor.

Pevnost všech lávek,
stabilita.
Ona odchází, ona jí vítá.
Přivítá a pak odmítá.
V hlavě máme zmatek.

Znovu a znovu
se ta láva valí,
hora lámá,
voda se kalí.
Kajícný člověk.

Žiješ, žije, žiju.
Žijeme
a umíráme.
V bolestech
smutný vzdech
srdce rve z těla.
A tak stále a znova.

Na jak dlouho?...






Výsledek obrázku pro světlo
Skus najít své světlo.


Pomoc, fotograf! (Aneb řekněte sýr)

15. dubna 2015 v 20:27 | Orrka |  Téma Týdne = TT
Znáte to, jak se ve filmech (když se mají vyfotit) hlavní hrdinové vždycky blbě zašklebí, když "vyletí ptáček"? Myslim, že se s tím setkal snad úplně každej. Je to jakýsi reflex, který spousta lidí nedokáže pochopit, a myslí si, že něco takového ve skutečnosti není možné udělat.
Tak, právě teď jim jejich (možná i vaše) iluze vyvrátím. Nebo rozkývám, vyberte si.

Once upon a time...

Žila jedna holčička. Tehdy se ještě jmenovala Slavěnka, a měla brýle a trochu velkej nos. Hubený tělo, dlouhý nohy, jak dvě špejle. Byla docela neposedná, a nejradši si hrála sama a když ji někdo zlobil, tak ho zmlátila a pak dostala pokárání od učitelky. Jedla mravence, bála se výšek. Jak rozkošná holčička!
A ve školce se fotili. Bylo to normální a nudné. Ale i tak se na to spousta holčiček těšila, a nosila v ten den pěkný sukýnky. Pak, když přišlo focení po jednotlivcích, vycenily svá krásná bílá zubiska, rovný jako pravítko a dostaly fotečku, na které se tvářily tak krásně a zářivě. Až na Slavěnku...

Můj případ byl takový - vykulený oči, tupej výraz, obyčejně s otevřenou pusou.
Někdo se bojí klaunů. Já fotografů.
Řeknu vám narovinu - nejsem fotogenická, nemám ráda blesky a nesnáším, když se na mě někdo šklebí a chce, abych to napodobila. Takže, kdykoli se po mně chtělo abych si sedla, vzala do ruky plyšáka nebo se opřela o stolek, kde byly vyrovnaný pastelky, a krásně se usmála, tak jsem obyčejně udělala právě ten svůj superškleb.
Ne, že bych chtěla. Opravdu se snažim vypadat pěkně a přirozeně, ale nejde to, no. Každýmu jde něco jinýho. :D
Focení z dálky nebo s někým se dá přežít, nebo asi takhle - když mě nefotí profesionál, tak se zazubím o něco líp, ale když přijde profík, naaranžuje mě a vyblejskne, tak to vypadá pořád stejně blbě, jako od mých malých let.

Naštěstí to ale není nic, co by mi bránilo v běžném živoření. :) Takže, pokud někdy uvidíte někoho černovlasýho s velkým nosem a výrazem králíka pře smrtí, před nímž se výhružně směje fotograf, tak to jsem určitě já.
P.S.: Ale je to nepravděpobobný, protože pokud mě někdo k takovýmu činu nedonutí, tak se nic takovýho nestane. :*
P.S.S.: Ale vy se culte, jak nejlip umíte! :* :)

Plavba IV.

3. dubna 2015 v 11:41 | Pon a Orrka |  Celá histórie
Ahooooj, mláďata!
Po dloooouuuuhýýýýýýý době se vracíme k naší Celý histórii, a máme pro vás připravený další úžasně napínavej díl. Jsme stále na cestě k moři, takže si držte klobouky!

Letadlo přistává...

Pon a Orrka: ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!
Pon: A kam vlastně letíme? Trvá to nějak dlouho!
Orrka: Nemám NEJMENŠÍ ponětí!
Pon: Hele, tady je nějaká cedulka?
Orrka: Puč!
Pon: NENENE! Já to přečtu!
Orrka: Čti.
Pon: Čtu: KASHIKOJI ON NANOKO
Orrka: COže?!
Pon: Počkat, ještě jsem neskončila! Tokio, Japonsko.
Orrka: ŤAMAŇ - ČIŇAŇ
Pon: Ne, Japonec!
Pon a Orrka: JAPONSKO!!!!

Zrada

30. března 2015 v 16:17 | Pon
Stal se vám někdy, že... že vás podrazil někdo, kdo byl vaším nejlepším přítelem, někdo od koho byste to nikdy nečekali ?

Jednou moje BF vylila nechtěně jednomu klukovi do tašky mléko. On jí za to rotrhal poznámkový blog a pak šel říci naší třídní, že mu moje BF (říkejme jí třeba Bára) vylilla mléko do tašky. Já jsem jí obhájila a řekla, že to bylo omylem. Pak jsme mu za to trochu polily spolu lavici Bára mu tam pak vylila ještě další lahev ( to jsem nevěděla ).

Druhý den se nás třídní ptala, kdo to udělal a Bára řekl, že .

Byla to dost velká zrada a já jsem s ní do dnes nepromluvila.

Být za každou cenu?

19. března 2015 v 19:43 | Pon |  Téma Týdne = TT

Mít, nebo být?

Dáváte si tu otázku často?
Já bych řekla, že být na světě je ta nejhezčí věc.

Člověk si někdy myslí, že být bez lásky ... nebo bez peněz je strašný, radši tedy žít ani nechce, ale to podle mého není správně. Mě příjde,( promiňte, že se opakuji) že život je nejkrásnější věc , ať už jste sami, nebo se svou drahou polovičkou ;) , bez peněz nebo s penězi, zdravý nebo nemocný, mladý nebo starý, hezký nebo ošklivý(mimochodem nikdo není ošklivý, každý je takový jak si připadá), šikovný nebo méně šikovný, prostě, každý by měl žít, i když nemá všechno, co by chtěl.

TO JE, ALE MŮJ NÁZOR, ZAJÍMAL BY MĚ VÁŠ NÁZOR. TAK NAPIŠTE CHCETE RADŠI ŽÍT BEZ NĚČEHO ( více v minulém odsavci.) nebo radši umřít, když nemáte vše.

Kam dál