Kajícný člověk - deprese všude kam se podíváš...

16. června 2015 v 20:12 | Orrka |  Krásně Básně aneb Krásné Básně (snad)
Dětičkyyy!
Tak zas po nějaký tý době straším na blogu. Tentokrát s básní nebásní, při níž se mi můžete tlemit nebo netlemit, nechám to čistě na vás. A pak mi napište jestli se to dá považovat za báseň. Muchacha...

Pondělí, úterý, čtvrtek a pátek.
Nedělní svátek,
sobotní zmatek.

Textovka, mail, textovka.
Zmeškaný hovor.

Pevnost všech lávek,
stabilita.
Ona odchází, ona jí vítá.
Přivítá a pak odmítá.
V hlavě máme zmatek.

Znovu a znovu
se ta láva valí,
hora lámá,
voda se kalí.
Kajícný člověk.

Žiješ, žije, žiju.
Žijeme
a umíráme.
V bolestech
smutný vzdech
srdce rve z těla.
A tak stále a znova.

Na jak dlouho?...






Výsledek obrázku pro světlo
Skus najít své světlo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amon Amon | E-mail | Web | 13. července 2015 v 21:18 | Reagovat

Nádherné, krásné.. Chtěla bych umět takhle básnit leč, tento styl básnění jaski nesvedu...

2 Nettie Nettie | E-mail | Web | 7. srpna 2015 v 18:35 | Reagovat

Musím říct, že se to za báseň určitě považovat dá. A za moc pěknou báseň.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama